VEX IQ Robotics Competition - Czech Open 2024

Závěrem školního roku se uskutečnila soutěže VEX IQ Robotics Competition – Czech Open 2024. Což je celorepublikové finále robotické soutěže VEX IQ se zahraniční účastí. Letos se utkalo 21 českých týmů, 3 turecké, 3 polské, 2 slovinské a 1 německý. Ve středu 5. června 2024 v budově O2 soutěžilo 30 týmů. Soutěž organizuje společnost AV MEDIA a partnery jsou firmy ABB, O2 Aréna.

Soutěž probíhající ve školním roce 2023/2024 měla podtitul Full volume. Úkolem týmů bylo navrhnout, postavit a naprogramovat robota ze stavebnice VEX IQ Super Kit tak, aby sbíral, přesouval, vysypával nebo jinak umisťoval různě velké kostky do tří věží v rozích hracího pole. Kostky bylo posbírat, na herním poli. Každá kostka umístěná ve věži byla za jeden bod. Bonusové body byly za to, když kostky v jedné věži měli stejnou barvu. Dále byly bonusové body za shození největších kostek ze stojanu. Další body navíc byly za to, když ve všech třech věžích byly alespoň dvě kostky. Další body mohl tým získat, pokud zaparkoval robota na vyhrazené místo. Dále se body daly získat za navršení kostek ve všech věžích nad určitou úroveň.

Na robotovi jsme pracovali v rámci kroužku informatiky. Začali jsme na konci listopadu, hned jak jsme koupili herní prvky pro toto kolo. Na robotovi pracovali Ellen Sobková, Michal Máca, Šimon Hendrych, Martin Spáčil (ZŠ 1. máje).
Robota jsme několikrát měnili vždy, když jsme zjistili, že něco nefunguje, jak má. Konečná verze robota měla sice nějaké chyby, ale nevěděli jsme, jak je odstranit, navíc nás už tlačil čas. 

Soutěž byla rozdělena do dvou částí: skupinová výzva pro dva týmy, tj. dva roboty, jichž týmy musí spolu spolupracovat a získat společně, co nejvíce bodů, a výzva dovedností robota, která je určena pro jeden tým, jenž v prvním kole robot ovládá manuálně pomocí dálkového ovladače, ale ve druhém kole musí předvést také autonomně naprogramovaný robot. Na všechny části se vztahuje časový limit 1 minuta. Při všech soutěžích, kde se robot ovládá se mezi 30 s a 40 s musí vyměnit operátoři. 

Čekalo nás 8 zápasů v týmové výzvě, 3 pokusy v dovednostech robota a 3 pokusy v ovládání robota. Celkem tedy 14 jízd.

V týmové výzvě jsme soutěžili s vylosovanými týmy, postupně: Čtyřlístek, Slivenec, Vesuvia Quantum Evil (Polsko), Technici z Penčína, Brainstorms (Turcko), OUT TEAM (Slovinsko), The rockys 1 (Německo) , Zač je toho loket.

V této soutěži se nám moc nepovedl první zápas, takže potom jsme se mohli už jen zlepšovat. V těchto zápasech se počítá průměr ze všech získaných bodů. My jsme skončili s průměrem 71.17.

Tým ve složení operátorů robota Michala Máci, Šimona Hendrycha. Ellen Sobková se starala o programování.

Jak jsme si vedli v jednotlivých kolech týmové výzvy:

I přes tvrdou konkurenci jsme nakonec s naším výsledkem spokojení. Jako první se umístili český a německý tým. Celkově se dá říct, že nás soutěž bavila a užili jsme si jak stavbu robota tak i samotnou soutěž.

A jak jsme dopadli my: 

V týmové výzvě jsme skončili na 17. místě ze 30 týmů.

V programování a dovednosti robota se nám vedlo mnohem lépe a obsadili jsme 10. místo z 28 družstev, které se této soutěže účastnily. Zde nám hodně pomohla Ellen Sobková a díky jejímu programu jsme  získali 36 bodů. Také kluci podali podali super výkon 46 bodů, sice se vše podařilo, až na třetí pokusy, ale podařilo. Jsme v TOP TEN.

Jak jsem postupovali soutěží, se můžete podívat na červených printscreenech z aplikace telefonu.

Petr Drábek

Jak se prožili tento den naši soutěžící si můžete přečíst zde:

Ve středu 5.6. 2024 jsme se zúčastnili robotické soutěže VEX IQ Challenge s názvem Full volume. Jako první jsme se museli smířit s tím, že budeme brzy vstávat. Vlakem jsme z nádraží odjížděli ve 4:37 hod. Ve vlaku jsme se prospali a připravili se na náročný den. Před osmou hodinou jsme již byli v Praze. Metrem jsme se dostali k O2 aréně. Tam jsme byli včas a mohli jsme ještě s robotem trénovat. Nervozita rostla. V 9:30 hod. začaly týmové výzvy. V těch jsme někdy potřebovali i angličtinu, jelikož několik týmů bylo i ze zahraničí a my jsme se museli dohodnout na taktice. Během týmových výzev jsme museli také splnit výzvu dovedností, z kterých jsem byl nejvíce ve stresu, protože zde jsme jeli sami za sebe. Během dopoledne jsme měli také přestávku na oběd, na který jsme šli do vedlejšího nákupního centra. Po obědě jsme se zase dali do práce. Nakonec jsme skončili ve výzvě dovedností na 10. místě z celkových 28 týmů. Ani jsem to moc nečekal. Celkově jsem z našeho výsledku spokojený a to i pan učitel, který si přál být v top 10. Domů jsme se vrátili až po osmé hodině večer. Ze začátku jsem byl ve stresu, ale ten postupně k večeru slábl. Celý den jsem si nakonec užil a mám z toho dobrý pocit.

Šimon Hendrych, 8. A

Na nádraží jsme měli sraz o půl páté ráno a vlak nám jel o 7 minut později. Jeli jsme v kupéčku, kde s námi seděl ještě jeden pán.  Do Prahy jsme dojeli okolo osmé hodiny. Do O2 arény jsme jeli metrem, kde jsme jednou museli přestoupit z linky C na linku B. Samotná O2 aréna byla jen kousek od nástupiště. Byli jsme na okrajní časti samotné arény. Po příchodu jsme dostali vak s náramkem, brýlemi a balíčkem na postavení postavičky, který jsme nakonec použili i k úpravě robota. Naše zázemí se skládalo ze stolu a čtyř židlí, které se nacházeli v místnosti s dalšími týmy. Bylo nás tam pět národů a to Češi, Poláci, Němci, Slovinci a co mě osobně překvapilo Turci. Soutěž začala okolo deváté hodiny. První bylo uvedení soutěže, kde nám sdělili potřebné informace. Potom jsme šli dát robota ke kontrole. Už od začátku soutěže jsme upravovali program k robotovi a procvičili si ježdění. V týmové jízdě jsme jeli celkem osmkrát. Mezi jednotlivými jízdami jsme cvičili, programovali a také jsme se účastnili skills challenge. Ve skills challenge jde o programování a samostatné ježdění. Na každé máme tři pokusy a počítá se ten nejlepší, obě hodnocení se pak sečtou. Zjistili jsme, že jsme celou dobu, kdy jsme jezdili ve škole, počítali špatně, takže jsme očekávali méně bodů, než jsme měli. V poledne jsme šli na oběd do obchodního centra, které se nacházelo hned vedle arény.  Po pauze pokračovalo posledních pár jízd.  Poté byly už jen jízdy, kde se utkali jen nejlépe hodnocené týmy. Nakonec byla menší přestávka a poté vyhlášení. Sice jsme nevyhráli, ale myslím si, že to byla dobrá zkušenost. Po vyhlášení nám byla představena výzva na příští rok. Pak jsme znovu jeli metrem a čekali na nádraží na vlak. Mezi tím jsme viděli hnědého holuba. Ve vlaku jsme znovu seděli v kupé, tentokrát sami a přáli si, aby nás nikdo nevyhodil, jelikož jsme neměli místenky.  Domů jsme dojeli okolo půl deváté večer. Den jsem si užila a už se těším na příští rok, ale je pravda že se tentokrát musíme lépe připravit.

Ellen Sobková, 8. A